Lukáš Vítek
- Počet článků 34
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 557x
Seznam rubrik
Lukáš Vítek
Katedrála, autor, recept: Holandsko
Holandsko, to znamená mnoho různých věcí. Např. tolik vyhlášená svoboda, ačkoli jí se Holanďané těší teprve od 60. let, kdy došlo k velké nivelizaci, k rozbourání zdí mezi jednotlivými konfesemi (socialistickou, protestantskou, katolickou...) a předtím navzájem nesmiřitelnými tradicemi. V 60. letech spolu Holanďané začali mluvit. Pokusíme se na tuhle báječnou zemi podívat jinak než skrze zažité představy. A to skrze architekturu, psané slovo a tradiční, nepříliš známou kuchyni.
Lukáš Vítek
Smysl nakupování
Co je to nakupování? Mohou bez něho vůbec být Vánoce, když přece den, který slavíme, je „štědrý“? Dá se proti „konzumu“ postavit jakási hojnost, hojnost přátelství a blízkých vztahů? A může tuto koncentraci přátelských vztahů vyjádřit materiální věc a nepokazit ji přitom? Osobně nemám nakupování příliš v lásce, zvlášť v nákupních centrech; jakmile je obchod příliš velký, cítím se v něm jako ve vězení; jakmile nemám přehled, kde co je, ztrácím zájem si vybírat, protože to prostě nejde. V obchodních centrech se provozuje tzv. spontánní nakupování: hle, co je tady? beru, hle, a co tady? beru. Rubikova kostka regálů k vám svá políčka obrací zcela náhodně a nevypočítatelně. Kdo má jaký záměr něco koupit, při vstupu do takové centra jej rychle ztratí. V centru nekoupím to, co chci, ale co tam mají.
Lukáš Vítek
Kouzlo dvacátého století: Nad novým filmem Woodyho Allena
Ve snímku "Půlnoc v Paříži" jsme mohli vidět siláckého Hemingwaye, dvorného Fitzgeralda, baculatou Gertrudu Steinovou a další představitele ztrácející se generace. Kromě ztracených jsme v něm mohli obdivovat neztraceného Picassa, býčího Dalího a Buñuela s broukem v hlavě. Nalezneme v novém Allenově filmu obdobnou podívanou, když se odehrává taktéž jako Půlnoc ve 20. letech 20. století a taktéž ve Francii? Nějaký obdobný výkvět umělců a osobností užívajících si zplna hrdla života? Ano i ne? Ano!
Lukáš Vítek
Výroky
Probudil se a pohlédl na hodinky. Ukazovaly 04:00. Znovu ulehl, zavřel oči a několikrát se převalil. Připadalo mu, jako by se otáčel pořád na stejnou stranu. Ať se obrátil na kterýkoli bok, viděl před sebou stále tutéž postavu. A to si ze začátku myslel, že je před ní v bezpečí. Dívka zpívající popovým hlasem písničky Osvobozeného divadla ho přece nijak nemůže ohrozit. Mýlil se, od minulého čtvrtka, kdy ji potkal na chodbě ubytovny, se to změnilo. Od minulého čtvrtka, kdy s ní mluvil o Baudelairově Mršině, nemyslel na nic jiného než na Anastázii. Anastázie s notebookem připomínající informatičku, Anastázie inteligentně analyzující antikomunismus, drobná Anastázie s dlouhými vlasy a anticky rovným nosem. V pět znovu usnul. Mokrý sen následoval o něco později.
Lukáš Vítek
Hrozny hněvu nad Prahou-Libní
Dobrý, dobrý, dobrý, fuck! I ́m shocked! Zhruba takto se liší dny klidné od těch problémových. Už přes dva roky jsem věrným uživatelem Českých drah. Pravidelně jezdím vlakem z Ústecka-Orlicka do Prahy a taktéž z Prahy na Ústecko-Orlicko. Cestující jsou různí, příjemní i nepříjemní, pozorní i zamlklí, střízliví i pod vlivem, tiší i hluční. To je jedna věc.
Lukáš Vítek
Postmoderní králík
Už měsíc v sobě nosím takový záměr. Tím záměrem je vyhotovit fotografii postmoderního králíka. Šlo by o prachtradičního králíka domácího z naší zajíčárny. Vtip by spočíval v tom, že přestože jde o králíka po staletí nezměněného, tedy že se jedná o zvíře, na jehož biologickou historii nelze uplatnit pojem vývoje, jak se používá v kultuře, přesto by byl brán jako postmoderní zaječisko. A toto celé bych učinil na pozadí jedné takové myšlenky: že totiž moderní králík (1. pol. 20. století) i králík klasicistní řekněme (18. století) kdysi vypadali úplně stejně, ale úplně jako můj postmoderní hlodavec. A celým tímto úkonem bych vyznačil svůj postoj k postmoderní literatuře a co víc – k postmodernímu světu, o němž se někdo domnívá (např. prof. Keller), že v něm žijeme.
Lukáš Vítek
Beat a drogy
Drogy k umění tak nějak patří. Když to otočíme, jednoduše se nedá říct: kde je umění, tam nejsou drogy. Drogy jsou v širokém povědomí vnímané jako inspirační prostředek, jímž umělec rozněcuje svou fantazii a dostává se d
Lukáš Vítek
Za pozitivním myšlením
Film „Kurz negativního myšlení“ (http://www.csfd.cz/film/232435-kurz-negativniho-mysleni/) dává s velkým porozuměním nahlédnout z jiné stránky do fenoménu pozitivního myšlení. „Věř a tvé sny se splní,“ to je krédo moderního individualismu (formy myšlení zaměřené na úspěch jednotlivce). Tato životní orientace je často účinná – do té míry, jak dokáže aktivizovat síly a schopnosti skryté v konkrétním člověku. A tam, kde pokulhává, jí nastavuje zrcadlo svým sarkastickým humorem snímek „Kurz negativního myšlení“ a to tak, jako by tím zrcadlem porážel antickou Medúsu, aniž by divákovi bral vítr činné síly z plachet vůle.
Lukáš Vítek
Postradatelné češství?
Co bude znamenat být Čechem? Být Čechem bude znamenat být Evropanem. Úloha je vyřešena, můžeme jít domů. Kam? Tam, kde je domov náš. Jenže tento směr vede mnohem spíše k problému než k domovu, byť sebevíce problematickému. A to právě k problému, kde je domov náš. Abychom otázku natočili správným směrem, vezměme si za domov místo, na kterém nyní stojíme, a nechme dopadnout tázání na nás, zaujímající prostor. Kdo jsme? Ne, ne, předpokládejme, že to víme. Tedy: Kým budeme? A ještě určitěji: Kým budeme jako Češi?
| předchozí | 1 2 | další |
