O Letnicích aneb O církvi II
nejvýznamnější svátek, jímž je Seslání Ducha svatého neboli Letnice. V některých zemích jsou Letnice dokonce státním svátkem. Mám na mysli Nizozemsko a Belgii, kde občané díky svatodušním svátkům („Pinksteren“), mají den volna. Co je však historicky nejdůležitější: Letnicemi si křesťané připomínají zrod prvotní církve.
Když Ježíš z Nazareta zemřel na kříži, byla to pro apoštoly tragédie. Věřili, že s Ježíšem se v Římany okupovaném Izraeli obnoví království. Místo toho byl jejich mistr v nespravedlivém soudním procesu odsouzen k popravě ukřižováním, vykonané římskými vojáky. Pro prvotní učedníky to musela být doba velkého strachu. V myslích jim bezpochyby probíhaly myšlenky jako: co když se něco podobného přihodí i nám? Není proto divu, že se až na apoštola Jana, stojícího u kříže, rozutekli a porůznu se schovávali. Celá věc musela být zvláštnější pro tu okolnost, že jejich milovaný mistr byl usmrcen v době největších židovských svátků – Velikonoc, kdy do Jeruzaléma proudily davy poutníků. Židé v nich slavili vyjití z egyptského otroctví pod vedením Mojžíše, takzvanou „paschu“ (přechod). Bylo toto načasování Ježíšovy smrti projevem Boží vůle?
Křesťané vedení Biblí věří, že reformní kazatel z palestinské Galileje Ježíš Nazaretský, byl Boží Syn, tedy sám Bůh, který vkročil do našich lidských dějin. Jeho ukřižováním evangelijní příběh sice vrcholí, ale rozhodně nekončí. V pravém slova smyslu Ježíšovým umučením na jeruzalémské Kalvárii teprve začíná. A v konečném důsledku trvá dodnes. Jeho konečné rozuzlení proběhne v životě každého z nás.
Kristus Pán totiž násilnou smrt z rukou Římanů „přežil“, přestože ji přijal. Ono ‚přežít smrt‘, které bez věčného života není možné, Bible nazývá vzkříšením neboli zmrtvýchvstáním. Není zvláštní, že apoštol Pavel se nijak zvlášť nezajímal o Ježíšův pozemský život? Takový paradox lze přijmout jen díky velikonoční neděli, na niž se vztahuje vyznání „třetího dne vstal z mrtvých“. Ježíš byl umučen, usmrcen a následně oslaven zmrtvýchvstáním. Na to, že Ježíš žije, zapomínají často i křesťané. Ale jak napsal papež František v exhortaci Christus vivit: "On je, on žije." Důsledkem Velikonoc není, že Kristus před dvěma tisící lety byl, nýbrž to, že dnes je.
Bez uvedené souvislosti, kterou jsem jen nastínil, nelze pochopit ani vznik prvotní církve. Vzrušující novozákonní události následovaly jedna za druhou v této posloupnosti: 1) Ježíšovo ukřižování; 2) 40 dní jeho zjevování; 3) Ježíšovo nanebevstoupení; a 4) Letnice neboli seslání Ježíšova Ducha, kdy apoštolové vyšli do ulic.
Jak tedy vznikla církev? Starožidovské Velikonoce, slavené 50 dní před Letnicemi, měly pro Izraelce nesmírný význam. Ztělesňovaly jakousi národní obnovu, kdy se malému kmenu Izraelitů podařilo uprchnout ze zajetí ve velmoci starověkého Egypta. Ve starožidovských Letnicích původně nešlo o Božího Ducha. Izraelci v oné době děkovali Hospodinu Bohu za úrodu, protože hebrejské Letnice byly svátkem ukončení sklizně, jakýmisi dožínkami.
Jedenáct apoštolů, Maria i sám Ježíš byli hluboko vrostlí do starobylého náboženského prostředí Palestiny doby přelomu letopočtu. Neudiví tedy, že znovushromáždění učedníci, kteří se setkali se vzkříšeným Ježíšem (J 20, 19-29; Sk), se, jak se vzdá, po umučení svého mistra rychle vzchopili a spolu s Ježíšovou matkou Marií se modlili, „setrvávali v modlitbách“ (rozuměj: vedli niterný rozhovor s Bohem). Něco bylo ve vzduchu! A skutečně, poté, co Ježíš odešel k Otci, sestoupily podle 2. kapitoly Skutků apoštolů na učedníky ohnivé jazyky, fyzikální podoba Božího Ducha, a ti jakoby v inspiraci začali mluvit cizími řečmi, přestože je neovládali. Došlo k jazykovědnému zázraku.
V našem vykořeněném prostředí je velice nesnadné tomuto rozumět. Není třeba hned vše přijmout za své. Ale mít aspoň přibližnou představu je dobré. Naše kultura přes původ našich svátků již nikdy nebude znovu křesťanská. To, že kdysi křesťanská byla, však je fakt. Kdo dnes ví, jaký je rozdíl mezi Dušičkami a svatodušními svátky, když kořenem obou pojmů je duše?
Pro mě osobně je přelom května a června, kdy se blíží doba první senoseči, nejhezčí částí roku. Křesťanské Letnice velkou měrou napomáhají silnému, i když jakoby neuvědomělému svátečnímu pocitu. Člověk se v letničním mystériu hrouží do hlubšího kulturního vědomí a podvědomí, širšímu, než je jeho úzce ohraničená a leckdy ubohá existence. Navíc zážitek Seslání Ducha svatého se děje každý rok, když biskupové v katedrálách pomazáním olejem udělují převážně mladým lidem biřmování, svátost křesťanské plnoletosti.
Katecheté vtipkují, že Letnice jsou takovým diskriminovaným křesťanským svátkem, protože nemají nějakou jasně danou podobu, kromě sobotní noční mše, takzvané vigilie. Duch Boží je však nespoutaný, vane, kam se mu chce. Ježíš lidi nenechal samotné, dal jim svého Ducha Utěšitele. A takto vybavené je zve na hlubinu.
Lukáš Vítek
K P. Fischerově označení církve za korporaci (glosa)
Protože u Petra Fischera nepředpokládám nevzdělanost, vidím dvě možnosti. Buď zde promlouvá intelektuální jednostrannost, plynoucí z neznalosti historie, nebo antiklerikální afekt, s nímž žádná fakta nezahýbou.
Lukáš Vítek
Švejk: Tak nám zabili Národní knihovnu
(Otazník nad Národní knihovnou Čechů 21. století) Dvacáté první století nám nejspíš bude asociovat Bibli21 a budoucnost. To první sedí: Flekův překlad Písma vyšel po roce 2000; to druhé ne.
Lukáš Vítek
Chvála McGrathových Dějin křesťanství (historie církve III)
McGrathova kniha Dějiny křesťanství – úvod má řadu výhod. Podívala jsme se už na Northa a Franzena. Titul vyšel roku 2012 a autor jako univerzitní badatel měl přístup k nejnovějším poznatkům.
Lukáš Vítek
Za historií církve aneb Trojrecenze (ne však o Trojici) – díl druhý: August Franzen
Co pohled na dějiny, to jejich výklad. Klasickým dílem o historii církve jsou Franzenovy Malé dějiny církve. Díky tomu, že církev není snadno uchopitelný jev, dočteme se v nich i leccos o samotných politických základech Evropy.
Lukáš Vítek
Za historií církve aneb Trojrecenze (ne však o Trojici) – díl první
V dnešní době převládá neaktuální obraz církve. Ta v mentálním světě současníků dosud vystupuje jako církev středověká, nositelka španělské inkvizice, schizmat, násilných rekatolizací, honu na čarodějnice, upalovačka Husa.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Nejednáme. Na obzoru je stávka soudních pracovníků, požadují vyšší platy
Premium Odvádějí vysoce odbornou práci, musejí skládat speciální zkoušky, někdy sami vypracovávají drobná...
Pokroková nenávist k Židům. Jak se z univerzit v USA staly filiálky Hamásu
Premium Na elitních amerických univerzitách vyhánějí Židy takovým stylem, že to tam vypadá jako v Německu...
Karafiátovou revoluci zažehla jediná píseň. Portugalsko vyvedla z diktatury
Málokterá revoluce je spojena s písní a květinou, jako se to stalo té portugalské. Před 50 lety se...
Chtěl se odpálit během olympiády v Paříži. Ve Francii zatkli 16letého hocha
Kriminalisté ve Francii v úterý zadrželi 16letého mladíka francouzské národnosti, který na...
DLOUHODOBÁ BRIGÁDNICKÁ VÝPOMOC – Zadávání farmakovigilančních dat
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Praha